Retrospektive, letnik VIII, številka 2-5

Student Reading Associations During Post-Revolutionary Neoabsolutism

Miroslav Vašík

DOI 10.64651/8-2-7 📋


Student Reading Associations During Post-Revolutionary Neoabsolutism [ PDF ] Odpri PDF Student Reading Associations During Post-Revolutionary Neoabsolutism [ PDF ] Prenesi PDF Retrospektive_VIIIx23-05_Vasik_StudentReadingAssociations

Povzetek članka

Članek preučuje usodo študentskih bralnih društev v habsburški monarhiji v obdobju postrevolucionarnega neoabsolutizma v petdesetih letih 19. stoletja. To je bil čas, ko je avstrijska država po revoluciji leta 1848 odpravila številne državljanske svoboščine, hkrati pa je ohranila in selektivno podpirala določene oblike društvenega povezovanja, da bi lahko spodbujala gospodarsko modernizacijo in ohranjala politični nadzor.

To tematiko članek raziskuje na primeru dveh praških študentskih društev: Lese- und Redehalle der deutschen Studenten (LDS) in Akademický čtenářský spolek (AČS). Obe društvi sta razvili različne strategije preživetja pod nadzorom neoabsolutističnega režima. LDS, ki je izhajal iz nemško govorečega študentskega okolja, je poudarjal znanstveno izobraževanje in povezave z univerzitetnimi oblastmi, kar mu je v določeni meri zagotavljalo institucionalno zaščito. AČS, ki je bil tesneje povezan s češkimi liberalnimi krogi, pa je že od začetka združeval ambicije političnega samoizobraževanja, razprav in razvoja knjižnic. Razkol med študenti glede narodnih vprašanj je poglabljal rivalstvo med društvoma, saj je LDS zagovarjal nemški kulturni prostor, medtem ko je AČS postopoma postal pomemben forum za češko kulturno in intelektualno usmeritev. Prav tako pa je pri obeh društvih mogoče slediti podobni poti: od revolucionarne pobude in široko zastavljenih ciljev k previdnejšemu, depolitiziranemu delovanju, ki se je osredotočalo predvsem na knjižničarsko dejavnost in skrbno nadzorovane kulturne aktivnosti. Kljub represiji pa so imela ta društva pomembno vlogo pri ohranjanju kulturnega in izobraževalnega življenja ter pri subtilni krepitvi državljanske identitete.

Neoabsolutizem v Avstriji članek prikazuje kot kompleksno ureditev, ki je združevala avtoritarni nadzor z modernizacijo in omogočala določeno mero državljanskega udejstvovanja v strogo določenih okvirih. Ta dvojnost je v nasprotju s tradicionalno historiografsko predstavo o petdesetih letih 19. stoletja kot izključno zatiralskem desetletju in izpostavi študentska društva hkrati kot žrtve in kot akterje v novem političnem kontekstu.

Viri in literatura

Archival Sources

Archiv Univerzity Karlovy

  • AUK (Archiv Univerzity Karlovy), Všestudentský archiv (VSA), Akademický čtenářský spolek (AČS).
  • AUK, VSA, AČS, carton 3, Archiv, Part II, 1853, “Die Bedeutung des gegenwartigen Zeitalters.”
  • AUK, VSA, AČS, carton not marked, Protokoly schůzí výboru ak. čt. sp. a valných hromad, Zápis z 20. ledna 1849.
  • AUK, VSA, AČS, carton not marked, Protokoly schůzí výboru ak. čt. sp. a valných hromad, Zápisy z 24. března, 17. října a 16. listopadu 1849.
  • AUK, VSA, AČS, carton not marked, Protokoly schůzí výboru ak. čt. sp. a valných hromad, Zápisy z 27. února 1852.
  • AUK, VSA, AČS, carton not marked, Protokoly schůzí výboru ak. čt. sp. a valných hromad, Zápisy z 5. ledna 1853.
  • AUK, VSA, AČS, carton not marked, Protokoly schůzí výboru ak. čt. sp. a valných hromad, Zápisy z 10. října 1853.
  • AUK, VSA, AČS, carton not marked, Protokoly schůzí výboru ak. čt. sp. a valných hromad, Zápisy z 5. března, 21. července 1854.
  • AUK, VSA, AČS, carton not marked, Protokoly schůzí výboru ak. čt. sp. a valných hromad, Zápisy z 19. listopadu 1853.
  • AUK, VSA, AČS, carton not marked, Protokoly schůzí výboru ak. čt. sp. a valných hromad, Zápisy z 2. prosince 1858 a 24. března 1859.
  • AUK, VSA, AČS, carton not marked, Protokoly schůzí výboru ak. čt. sp. a valných hromad, Zápisy z 31. ledna 1853.
  • AUK, VSA, AČS, Korespondence spolku 1848–1862, carton 37, 1849, Jednací řád akad. řečnického a čtenářského spolku.
  • AUK, VSA, AČS, Korespondence spolku 1848–1862, carton 37, 1849, Stanovy řečnického a čtenářského spolku.
  • AUK, VSA, AČS, Korespondence spolku 1848–1862, carton 37, 1853, Programm základních pravidel sborů jednotlivých.
  • AUK, VSA, AČS, Korespondence spolku 1848–1862, carton 37, 1853, Statuten des akademischen Lesevereins in Prag.
  • AUK, VSA, AČS, Korespondence spolku 1848–1862, carton 37, 1857.
  • AUK, VSA, AČS, Korespondence spolku 1848–1862, carton 37, 1858.
  • AUK, VSA, Lese- und Redehalle der deutschen Studenten, nro. 1363, “Evangelium der Freiheit.”

Literature

  • “Slovník.” In: Slovník naučný, vol. 8 (S–Szyttler), eds. František Ladislav Rieger and Jakub Malý, 901. Prague: I. L. Kober, 1870.
  • Agnew, Hugh. “They’re Singing Our Song.” Historica, 65/1 (2024), 98–121. https://doi.org/10.5507/ho.2024.007 (access: September 2025).
  • Aichner, Christof, and Brigitte Mazohl, eds. Die Thun-Hohenstein’schen Universitätsreformen 1849-1860. Konzeption – Umsetzung – Nachwirkungen. Wien, Köln, and Weimar: Böhlau Verlag, 2017.
  • Brauneder, Wilhelm. Leseverein und Rechtskultur. Der Juridisch-politische Leseverein zu Wien 1840–1990. Wien: Manzsche Verlag- und Universitätbuchhandlung, 1992.
  • Clark, Christopher. “After 1848: The European Revolution in Government.” Transactions of the Royal Historical Society, 22 (2012), 171–197. https://doi.org/10.1017/S0080440112000114 (access: September 2025).
  • Die Lese- und Redehalle Deutscher Studenten in Prag: 1848–1938. [S.l.]: [c. 1978].
  • Drašarová, Eva. “Soupis právních předpisů a dokumentů ke spolčovacímu právu z fondů Státního ústředního archivu v Praze od poloviny 18. stol. do roku 1918.” Sborník archivních prací, 40/2 (1990), 297–343.
  • Drašarová, Eva. “Společenský život v Čechách v období neoabsolutismu – spolky padesátých let 19. století.” Paginae historiae: sborník Státního ústředního archivu v Praze, 0 (1992), 128–169.
  • Gatcher-Riedl, Gregor. “Lese- und Redehallen deutscher Studenten in Prag 1848–1938. Erste Formen studentischer Breitenorganisation und Bildungsarbeit.” Einst und Jetzt, Jahrbuch des Vereins für corpsstudentische Geschichtsforschung, 66 (2021), 151–182.
  • Judson, Pieter. The Habsburg Empire: A New History. Cambridge, MA: Harvard University Press, 2016.
  • Katschuba, Wolfgang, and Carolla Lipp. “Revolutionskultur 1848. Einige (volkskundliche) Anmerkungen zu den Erfahrungsräumen und Aktionsformen antifeudaler Volksbewegung in Württemberg.” Zeitschrift für Württembergische Landesgeschichte, 39 (1980), 141–164.
  • Klácel, František Matouš. Slowník pro čtenáře nowin, w němž se wyswětlují slowa cizího původu. Brno: Karel Winiker, 1849.
  • Kučera, Rudolf. “Občanská společnost: Koncept a Jeho Historizace.” Dějiny – Teorie – Kritika, 2 (2007), 219–231. https://doi.org/10.14712/24645370.2459 (access: September 2025).
  • Kutnar, František. “Studentstvo v politickém životě doby Bachova absolutismu.” Acta Universitatis Carolinae. Historia Universitatis Carolinae Pragensis, 10/1 (1969), 49–94.
  • Loebl, Alfred H. Das Gründungs-Semester der Lese- und Redehalle der Deutschen Studenten in Prag: 1848–1898. Prague: Verlag der Lese- und Redehalle der Deutschen Studenten in Prag, [c. 1898].
  • Mommsen, Wolfgang J. 1848. Die ungewollte Revolution. Die revolutionären Bewegungen in Europa 1830–1849. Frankfurt am Main: Fischer Taschenbuch Verlag, 1998.
  • Pokorná, Magdaléna. “Cenzura: Interpretace pojmu v diskursu let 1848–1851.” In: Symboly doby: historické eseje, eds. Milan Hlavačka and Jakub Raška, 211–220. Prague: Historický ústav, 2019.
  • Pokorná, Magdaléna. “Svoboda tisku: Interpretace pojmu v diskursu let 1848–1851.” In: Symboly doby: historické eseje, eds. Milan Hlavačka and Jakub Raška, 191–209. Prague: Historický ústav, 2019.
  • Pokorná, Magdaléna. Jen žádný rámus, pánové!: česká společnost v padesátých letech 19. století. Prague: Academia, 2024.
  • Ritter, Ludvík. Kapesní slovníček novinářský a konversační. Prague: Jaroslav Pospíšil, 1850.
  • Russ, Viktor Wilhelm. Die Lesehalle der deutschen Studenten zu Prag 1848–1862. Prague: Verlag der Lese und Redehalle der Deutschen Studenten in Prag, 1873.
  • Slavík, František August. Dějiny českého studentstva. Prague: F.A. Slavík, 1874.
  • Slavík, František Augustin. Stručný dějepis čtenářského akademického spolku v Praze. Prague: Nákladem čtenářského akademického spolku, 1869.
  • Štaif, Jiří. Modernizace na pokračování. Společnost v českých zemích (1770–1918). Prague: Argo, 2020.
  • Štaif, Jiří. Obezřetná elita: Česká společnost mezi tradicí a revolucí 1830–1851. Prague: Dokořán, 2005.
  • Suchá, Pavla. “Antonín Puchmajer a Česká čtenářská společnost v Radnicích.” In: Jeden jazyk naše heslo buď. Radnice-Plzeň: Spolek divadelních ochotníků and Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje, 2001.
  • Urban, Otto. Česká společnost 1848–1918. Prague: Svoboda, 1982.
  • Vyskočil, Aleš. “Čtenářské spolky.” In: Akademická encyklopedie českých dějin, vol. 3 (Č/2: česko-pruské vztahy – čtyři pražské artikuly). Prague: Historický ústav AV ČR, 2012.

Kontakti avtorjev

Robin Dolar, mag. zgodovine, doktorski študent, mladi raziskovalec
Oddelek za zgodovino, Filozofska fakulteta, Univerza v Ljubljani

Tibor Rutar, doc. dr. sociologije
Oddelek za sociologijo, Filozofska fakulteta, Univerza v Mariboru

Augusto Petter, dr. zgodovine, ATER (začasni učitelj in raziskovalec)
Oddelek za zgodovino, Sciences Po Paris

Julija Šuligoj, dipl. francistka, mag. zgodovine, doktorska študentka
Oddelek za zgodovino, Filozofska fakulteta, Univerza v Ljubljani

Miroslav Vašík, mag. zgodovine, doktorski študent
Inštitut za zgodovino, Filozofska fakulteta, Karlova univerza

Sarah Lias Ceide, dr. zgodovine, raziskovalna sodelavka
Oddelek za zgodovino, Ruprecht-Karls-Universität Heidelberg

Abstract (Izvleček članka v angleščini)

How did student associations survive under Austria’s harsh post-1848 regime? This article reveals how two student groups in Prague – one Czech, one German – adapted to heavy state control while preserving their educational and cultural goals. Despite censorship, surveillance, and shrinking membership, these associations navigated legal loopholes and shifting policies to maintain a fragile civic presence. Their story challenges the idea that the 1850s were a purely repressive era and highlights how civic life endured even under neoabsolutism.

Go to Top